Facebookem teď letí rozkošná veršovánka. Dokonale vystihuje
současné společenské naladění i těch 6 ˚C venku.
S dovolením si ji od neznámého autora zapůjčím.
Březen – za kamna vlezem
Duben – ještě tam budem
Květen – topím jak kretén
Normálně bych to asi ani nezaregistrovala, ale v současnosti
trávím prokrastinací více času než je zdrávo. A dokonce i facebook, který běžně
k mým žroutům času nepatří, se stává vhodnou záminkou proto, abych učení
ještě o minutku odložila.
Do učení se mi nechce tak moc, že jsem dokonce začala
cvičit!
Zdroj |
Každý den půlhodinka s Jillian Michaells. Její 30 day
shred už obletělo blogosféru třikrát tam a zpět.
Když už jsem na ni ve vodách internetu narazila zhruba po
stopadesátéprvní a do tajů speciální pedagogiky se mi stále pronikat nechtělo.
Řekla jsem si, že je nejvyšší čas začít pracovat na tom, aby si mě okolí v létě
u vody nepletlo s těhotnou.
Pustila jsem se tedy do cvičení. Činky nemaje, vzala jsem
zavděk flaškami s vodou. A s nadšením se na to klikování, poskakování
a sklapovačkování vrhla.
Po třiceti minutách jsem si ještě ráda vlezla do vany s otázkami
ze specky.
Momentálně jsem tedy již čtrnáctým dnem ve stavu, kdy se
učení i cvičení stalo mým mučením.
Ale s učením přestat nemůžu. Ne do příštího týdne.
A s cvičením přestat nechci. Při životě mě i přes
natažený vaz pod kolenem, bolavé břišní svalstvo a zmasakrovaný kotník (přičemž pokulhávání jím způsobené mi přineslo přezdívku Joffreye), drží jen vidina vysportované krasavice v mém zrcadle. Co na tom,
že díky nočnímu učení, při němž pořádám zběsilé nájezdy na ledničku, se té
vysněné postavy asi nedočkám. Snít je krásná věc.
Jdu tedy snít o
tom, že jsem hotový bakalář s ideálními mírami, mořem volného času a hlavou
plnou nápadů.
Už aby to bylo :-)